Deprese a smysl života

Poznámka: Miliardy lidí dodržovaly karanténu a nyní pomaloučku vycházejí ven. V psychologii člověka vyvstává mnoho problémů, co se týče toho, kde má pracovat a co má dělat a tak dále, a tak dále. Psychologové říkají, že tím hlavním je, že nás snížení tempa života přiměje přemýšlet o tom, jak a proč žijeme. Říkají, že je to zásadní problém, když člověk začne přemýšlet o smyslu života, proč vlastně žije.

Odpověď: Je to přirozené. Když uvidí svůj život: i v karanténě, i bez karantény; i před virem, i po viru, i s novými viry, na tom nezáleží; stejně začne cítit: „Co se se mnou děje? Jak si to se mnou příroda hraje?“ A zde je třeba člověka začít organizovat.

Otázka: Ale co mu řeknete, aby to slyšel? Co mu můžete říci, aby náhle pocítil, že je na konci tunelu světlo? Co je třeba člověku říci?

Odpověď: Příroda nám nabízí ultimativní řešení: začněte se napravovat k analogii s přírodou, to znamená se zapojit do vytváření dobrého lidského společenství na této Zemi, a to všichni společně. Skrze nápravu vztahů mezi lidmi začnete vnímat náš svět jako nekonečnou, věčnou dokonalost.

Otázka: A výchova by měla směřovat právě k tomu, že?

Odpověď: Výchova k vzájemným vztahům mezi lidmi, abychom vytvořili harmonický celek lidstva.

Otázka: Předtím jsem stále běhal, hledal jsem práci, pracoval, navaloval na sebe práci a tak dále, a tak dále. A teď mi říkáte: „Zastavil ses. Zůstaň stát, ano? Nic z toho již nebude. A začni přemýšlet, jak vytvářet dobré vztahy mezi lidmi.“

Odpověď: Ano. Je to práce. Je to práce právě člověka!

Poznámka: Musím si tedy uvědomit, že je to práce. Pro mě to nikdy práce nebyla.

Odpověď: To se jen tak zdá.

Otázka: A vy to přisuzujete každému člověku?

Odpověď: Naprosto všem.

Otázka: Ne však těm, kteří řídí lidi a tak dále?

Odpověď: Ne, ne. Je to pro všechny lidi. Protože řízení není. Vzájemná pomoc je zde více než řízení.

Poznámka: Takže ten nejprostší člověk, naprosto nenápadný, začne přemýšlet, jak si má vybudovat jiné dobré vztahy s ostatními lidmi.

Odpověď: Ano-ano-ano.

Otázka: Vnitřní okruh, vzdálený okruh a tak dále. Ano?

Odpověď: Ano.

Otázka: A tomu říkáte práce?

Odpověď: Samozřejmě.

Otázka: A měl by za to dostávat nějakou odměnu? Z něčeho musí žít.

Odpověď: Bude dostávat odměnu. Jak jinak? Bude tak uspořádána lidská společnost, která za to bude platit, každému dávat jakoby stipendium.

Otázka: Takže bude člověk placen za to, že buduje dobré vztahy s druhými?

Odpověď: Ano.

Poznámka: To je něco! Je to nové, pro lidstvo to je úplný převrat.

Odpověď: Proč? Je to práce! Možná, že ji dokážeš i měřit.

Otázka: Přistoupí na to lidstvo? Někdo to musí zaplatit.

Odpověď: Bude donuceno.

Otázka: Ano?

Odpověď: Bude donuceno.

Otázka: Zaprvé, odkud vzít peníze, aby lidem zaplatili za takovou práci, která se v zásadě dříve za práci nepovažovala?

Odpověď: Okamžik. Peníze se tisknou, zde problém není. Papírky je možno tisknout nebo třeba žetony.

Poznámka: Tak.

Odpověď: Bez problémů. Lidé budou pracovat v podnicích nezbytných pro společnost a neustále je reorganizovat, aby byly maximálně ekologicky čisté.

Poznámka: Tak.

Odpověď: A to je vše! Řekněme, že v těchto podnicích bude muset pracovat 20 % lidí, budou se neustále měnit.

Poznámka: A podniky, říkáte…

Odpověď: Co je pro lidi nezbytné. Jenom tolik! Pouze to, co lidé nutně potřebují.

Otázka: To je příslib, ale pouze pro lidi. Ne do kapsy, že?

Odpověď: Pouze pro lidi a jenom v tom, co lidé nutně potřebují. A všechno ostatní – čas a síly – se budou vynakládat pouze na vytváření správného vzájemného spojení.

Poznámka: A tomu se člověk bude muset učit. To znamená, jak jste již řekl, že například 20 % lidí bude pracovat, tak nějak – střídavě.

Odpověď: Střídavě, samozřejmě.

Poznámka: A 80 % si sedne do lavic.

Odpověď: Ano.

Poznámka: Od malých po velké.

Odpověď: Do konce.

Otázka: A budou jim platit peníze za to, že sedí a učí se, jak si mezi sebou budovat dobré vztahy?

Odpověď: Ano. Nezbytný životní stav bude takový a to je vše. A bude velmi dobrá přátelská atmosféra.

Otázka: A nebudou deprese?

Odpověď: Žádné. Ne, žádné. Nejprve zmizí závist. Závist zůstane pouze ve formě, zda „mohu dělat pro společnost tolik, kolik dělají ostatní, a ne méně?“ A tak dále. To znamená pozitivní.

Otázka: A v čem pak člověk pocítí smysl svého života?

Odpověď: Bude ve správném spojení mezi sebou a ostatními vnímat Stvořitele.

Poznámka: V tom však bude nějaký háček, že…

Odpověď: A to je odměna, nad kterou žádná není, dokonalejší již neexistuje. Bude svůj život pociťovat věčným, dokonalým, plnohodnotným.

Otázka: A proč Stvořitel přichází k člověku ve chvíli, kdy navazuje dobré vztahy s druhými? Proč se mu Stvořitel odhaluje?

Odpověď: Je to podle zákona podobnosti vlastností mezi Stvořitelem a člověkem, který v sobě vytváří dobré vztahy s druhými.

Otázka: A můžete mi říci, když se mně, obyčejnému člověku odhaluje Stvořitel – co to pro mě znamená? Co to je?

Odpověď: Pocit, že existuješ ve věčném dokonalém prostoru. Celý vesmír, všechno, co je kolem tebe, vnímáš jako svůj dům, svůj věčný, dokonalý stav. Nevnímáš to prostřednictvím svého těla, svého živočišného stavu, ale přes něco jiného, vyššího, co se nazývá „duší“. A je to přirozené a dostupné všem. Jsem si jist, že se to v nadcházejících letech stane velmi naléhavou potřebou.

Z televizního pořadu „Zprávy s Michaelem Laitmanem“, 4. 6. 2020