Kdysi jsem pozoroval, jak létají ptáci, a velmi mě to překvapilo: je to skutečně jeden jediný organismus. Jedni slétají dolů a odpočívají, druzí vzlétají a vytvářejí takové tvary, že je nelze ani popsat. Cítí jeden druhého a nemají žádného vůdce.
Den a noc můžeme určovat podle východu slunce, v souvislosti s rotací Země. Ale co je den a noc Stvořitele?
Existuje Stvořitel, na němž závisí všechno. Je Stvořitel, kterého máme poznat a pocítit po sjednocení ve skupině. A je také Stvořitel, který se nachází uvnitř člověka.
Říkáte, že lidstvo je k uvědomění tlačeno údery.
Můžete uvést nějaký příklad, jak se povznést nad egoistický stav?
Co je to Tóra? Je to kniha, světlo, metodika?
Co může kabala odpovědět člověku, který ztratil touhu žít dál? Kvůli čemu má smysl pokračovat?
Říkal jste, že 99,9 % lidí, kteří se zabývají kabalou, odejde, aniž by dosáhli prvotního stavu.
Pokud v sobě člověk správně uspořádá tyto tři vnitřní vlastnosti: „svíčku“, „olej“ a „knot“, dospěje do stavu zvaného „Chanuka“ (ze slov „chanu ko“ – „zastavili se zde“), jedná se tedy o krátký oddech uprostřed cesty.
Vstupujeme do zvláštního období svátku Chanuka. Tento svátek má velmi zajímavou historii, ale nás více zajímá jeho duchovní význam. Člověk, jakožto společná duše, byl stvořen v naprostém protikladu ke Stvořiteli.