Archív značky pro: Brownův pohyb

Poznámka: Hovoříme o tom, že člověk pociťuje lásku k druhému. Nyní již chápeme, že z hlediska vědy – je to prostě takový chemický proces, který probíhá v lidském organismu.

Odpověď: Ale nakonec – všechno jsou chemické procesy.

Otázka: A co je to láska z pohledu kabaly?

Odpověď: To je jednoduše jiná úroveň.

Ale ve výsledku se v nás zrealizuje ve stejných fyzikálních a chemických procesech. Ale pouze v kabale se to lze naučit od jejího vyššího zdroje, z něhož se v nás projevuje. Ve skutečnosti se projevuje to, co se nazývá opravdu správně spřízněností duší.

Otázka: Je to láska?

Odpověď: Ano. Blízkost duší.

To jest nakolik naše duše, naše duchovní složky, k sobě navzájem mají blízko ve společném systému všech duší na světě. V souladu s tím se přitahujeme, podle toho nacházíme jeden druhého.

Zdá se nám, že je to náhoda, že jde o jakési okolnosti – nic takového, náhody na světě nejsou! To vyšší kořen nás přivádí k určitému vzájemnému sblížení, a také nás zavazuje k tomu, abychom si věnovali pozornost a sblížili se. No a na jaké úrovni se sblížit, jakým způsobem se sblížit – to již také závisí na vlastnostech našich duchovních kořenů.

Otázka: A jak k tomuto duchovnímu sbližování dochází?

Odpověď: Člověk to neví. V našem světě to neví.

„Očucháváme se“ navzájem, jak se říká. Poznáváme jeden druhého, zdá se nám, že se k sobě tak nějak hodíme, ne, ano. Nám se zdá, že nás k tomu vedou okolnosti, a všichni říkají: „Jste si tak podobní, blízcí“ – a tak dále.

Toto všechno je svět loutek, svět hry. Ve skutečnosti však vše přesně určují duchovní síly, duchovní kořeny.

Otázka: Jak získat tohoto duchovního partnera?

Odpověď: Lidé toho nejsou schopni. Lidé to nechápou. Učíme se to ve vědě kabale a chápeme, jakým způsobem to funguje. Ale v našem světě to zatím nemůžeme realizovat.

Otázka: Láska je spřízněnost duší?

Odpověď: Láska je přitažlivost spřízněných duší. Ale to je duchovní, ideální.

Otázka: Co je spřízněná duše?

Odpověď: Spřízněné duše – jsou ty, které jsou spolu velmi blízce spojeny v duchovním světě. Existuje společná duše. V ní je mnoho-mnoho-mnoho, miliardy a miliardy jednotlivých duší. A tyto jednotlivé duše spolu existují ve všech možných kombinacích.

Tato jejich kombinatorika – určuje sbližování, separaci, pohyb, včetně fyzického, obecně, celý tento Brownův pohyb mezi námi v našem světě.

Otázka: Pojmem „moje druhá polovina“ se míní spřízněná duše?

Odpověď: To je ideální případ.

Otázka: Co je utrpení z lásky?

Odpověď: Utrpení z lásky v našem světě je čistě egoistické strádání z toho, že potřebuji naplnění a nemohu jej najít.

Otázka: A v duchovním smyslu?

Odpověď: Kde je ta druhá polovina, která mě naplní?

Je to stejné jako: kde je můj oběd, který chci sníst, na který mám nárok? Úplně totéž, absolutně. A stejné je to se sexem i se všemi ostatními potěšeními.

Otázka: Jaký by měl být princip vztahů v lásce z hlediska kabaly?

Odpověď: Je to vzájemné porozumění, směřování ke společnému cíli, ve kterém se spojujeme do jednoho celku. Ale pouze ve společném cíli.

Otázka: Může být tento cíl jakýkoliv?

Odpověď: Ne. Duchovní cíl!

Jaký – jakýkoliv? Duchovní cíl. Duchovním cílem je spojení našich duší. Spojení naších duší…

Jak napsal Chaucer (je to velký anglický básník): „Dosáhnout splynutí duší ve spletení našich těl.“ To znamená, že se tomu smál – co že to chceme.

Otázka: Co říká kabala, co je „utrpení z lásky“?

Odpověď: Utrpení z lásky je, když chci najít svou polovinu a také všechny ostatní duše na světě, kvůli tomu, abychom sjednocením mezi námi v duchovní jednotě mezi námi, dosáhli stavu, kdy vše předávám druhým a skrze ně, skrze všechny dávám Stvořiteli.

Tomu se říká pravá láska. Věčná.

Otázka: A dochází mezi těmito spřízněnými dušemi K rozchodům, nesrovnalostem ve vztazích? Proč se to stává, pokud se to stává?

Odpověď: Nezpozoroval jsem v našem světě takové důsledky. Stále se nacházíme ve stavu, kdy je náš svět – rozbitým světem a teprve se začíná přibližovat k duchovnímu světu, k napravenému světu.

Věřím, že se do něho určitě dostaneme, ale kdy – je otázka. Dosáhneme takového stavu, kdy budeme paralelně vykonávat činy v našem světě, na základě duchovních činů. A pak se zamilujeme do duše a sjednotíme „duši k duši“, jak se říká.

A všechno pak bude koexistovat tímto způsobem. V tomto případě rozcházení – nepředstavuji si, že je to možné.

Otázka: Pak nebude rozcházení?

Odpověď: Ne. To je věčná láska!

Z televizního programu „Zprávy s Michaelem Laitmanem“, 19. 3. 2020